Odpověď

První příklad je gramaticky správný do té míry, že je spojovací způsob [stále] věc v angličtině. Jelikož konjunktiv je umírající forma, udělám vše pro ilustraci mého názoru.

„Doufám, že“ přináší představu o něčem, co se děje: vítězství týmu (doufám, že dnes večer vyhrají Yankeeové), člověk zotavující se z nemoci (doufám, že vám bude lépe), sněží (doufám, že sněží na Vánoce). Nemluvíme o tom, zda se tyto věci staly / udělají /, ale vyjádříme hlas pro jejich výskyt (abstraktní pojem). Pomyslete na běžnou frázi „brzy se uzdravte!“. Je to zkrácená verze „Doufám, že se brzy uzdravíte“ a ve skutečnosti je synonymem pro „nechte se brzy uzdravit!“. Zde vidíte, že se spojovací způsob překrývá s oblastí příkazů.

Naproti tomu si představte, že by někdo řekl: „Brzy se uzdravíte!“ Pokud mluvčí není psychický, je tento výkřik spíše nesmyslný a jak vidíte, vůbec není synonymem pro „uzdrav se brzy“. Je to něco, co „Slyšel jsem, že rodilí mluvčí angličtiny říkají v situacích, kdy jasně znamenali„ [můžete se brzy uzdravit ““ a jedná se o gramatickou chybu, pokud se použije tam, kde je tato možnost požadována. Technicky je to stejný způsob, jakým váš druhý příklad „„ Doufám, že se brzy zlepšíte “, je gramaticky nesprávné. Nemůžete„ doufat, že se zlepší již brzy. Osoba se zlepší nebo nezlepší; můžete mít pouze své pocity ohledně představy jednoho nebo jiného výsledku. Máte-li to štěstí být Bohem nebo mít křišťálovou kouli, pak můžete skutečně vědět nebo předpovědět , že někdo bude zlepšit se; „Vím, že se brzy zlepšíš“ je gramaticky správné.

Má něco z toho smysl? 🙂

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *