Kdy by bylo možné použít “ im ” a “ jsem ” spíše než “ v dem ” a „an dem?

V mnoha jazycích jsou předložky a články někdy sjednány.

Povinné kontrakce:

• an + dem + podstatné jméno → am + podstatné jméno
• v + dem + podstatné jméno → im + podstatné jméno
• zu + dem + podstatné jméno → zum + podstatné jméno
• zu + der + podstatné jméno → zur + podstatné jméno

Kontrakce, které mohou nastat v neformální řeči:

• vor + dem + podstatné jméno → vorm + podstatné jméno

Pokud jde o výběr mezi různými případy:
Pokud případ přichází za slovesem, musíte vědět, jaký případ sloveso vyžaduje.

To odpovídá znalostem rozhodování, zda je správná anglická věta „I touch you“. nebo „Dotýkám se vás.“ a velmi často konstrukce s „do“ odpovídá dativu v němčině a bez něj akuzativu v němčině. Ve světle další fráze může být užitečnější myslet na to, jak se akce provádí „pro“ někoho, kdo používá dativ.

U předložek byste se měli znovu naučit, jaký případ požadují, ale důležité pravidlo je: Pokud je význam tam, kde něco je , pak musí objekt vzít dativ, pokud je význam tam, kam se přesune, musí mít objekt akuzativ. Toto se liší od korespondence s „do“ v předchozím odstavci.

Bylo by dobré položit konkrétnější otázku, pokud se chcete dozvědět více.

Komentáře

• Schiller také používal " ueberm (Sternenzelt) ", pokud si dobře vzpomínám . Je to v hovorové řeči normální?
• @ArmenTsirunyan Kde bydlím nejen " ü berm " ale používá se také " ü bern ". Také " unterm " / " untern ", " durchn ", " v ' n ", " mitm ", " mit " (pro " mit der ") a tak jsou použity.
• Takže u ženských podstatných jmen funguje " zur ", ale pokud jste předložka byla " v " pak jsou SOoL a musíte použít " v der "? Nebo je to jen špatné?
• Existuje tolik kontrakcí, které existují, ale nejsou uvedeny v tomto příspěvku, zatímco se příspěvek čte sám, jako by představoval vyčerpávající seznam.
• Moje učitelka němčiny to řekla takto: Mějte to krátké, tj. použijte tzv. povinné kontrakce, ale také zmínila, že není chybou použít + dem místo am, například. Níže uvedené zdůraznění AGuyCalledGerald považuji za dobrý argument pro to, že se nejedná o chybu, a také pro situaci, kdy byste ' nechtěli uzavřít smlouvu.

V neformální řeči se mohou vyskytnout nesmluvené výrazy jako in Haus, an der Strasse atd., ale vždy ve smyslu jako in diesem Haus nebo an dieser Strasse .

A: »In welchem Haus wohnt er?«
B zeigt auf das linke Gebäude und sagt: »In dem Haus.«

Komentáře

• Je " v dem Haus, v dem ich damals lebte " opravdu neformální ?Zároveň nemohu nahradit první výskyt " dem " " diesem " v této konstrukci (druhá je samozřejmě něco jiného).
• @O. R. Mapperu, ' nemůžete jej nahradit " diesem ", ale stále dům, o kterém mluvíte, specifikuje Relativsatz. Myslím, že specifikace je důležitá věc.
• @ O.R. Mapper, souhlasím, člověk by musel přidat jenem do diesem . (Druhý dem se pak může stát welchem .)
• Mimochodem, toto je komentář, ne odpověď. Ale nebudu to označovat po sedmi letech;)
• @CarstenS: Proč ne? Návštěvníkovi, který sem dnes dorazí, nedělá ' rozdíl, zda byla odpověď zveřejněna včera nebo před sedmi lety.

V psané němčině používejte pouze kontrakce uvedené v Phira .

Použijte kontrakce:

• ve vzorované řeči

  Etwas zum Besten geben, zur Schule gehen

• v superlativech

  Hans ist am größten .

• Pokud již bylo podstatné jméno, ke kterému se vztahuje předložka, zavedeno nebo je třeba z jiných důvodů nezdůraznit ( např. pokud není důležité, o který z nich jde), je lepší použít kontrakci s méně „zdůrazňujícím“ znakem:

  Ich bin zum Bäcker gegangen.

  ale

  Zvyk dem tagu ch schon etwas vor.

Máte-li pochybnosti, doporučil bych nepoužívat kontrakce, protože znějí trochu „neohrabaný“, pokud je nadměrně používán.

Komentáře

• Superlativy nejsou kontrakce, protože také nemění pohlaví.

Und noch mehr:

zu + der = zur (Ich gehe zur Schule)

Aber die Frage war „ když would one … „:

Praktisch immer, ausser in sehr förmlichen Texten, wie v Gesetzestexten oder behördlichen Schreiben.