Na mé hodině filozofie mluvíme o Aristotelovi a o tom, jak definoval skutečné štěstí. Skutečné štěstí pro něj získává, když znáte sami sebe a dosáhnete sami sebe, a falešné štěstí jsou prostě lidé, kteří sami sebe neznají a nemyslí si, že jsou šťastní, aniž by to bylo skutečné.
Další zdroj informací, který tlačil já se zeptám na toto video z actualized.org Jak si udělat sračky Ve svém videu navrhuje, že štěstí získáte transformací svých snů ve výsledky. Video není „Pokud jde o toto téma, pouze umístí předmět s tímto prohlášením.
V zásadě mi toto všechno naznačuje:„ Nejste šťastní, chovejte se tak, abyste byli šťastnější, ale při tom se budete ptát během procesu vám hodně úsilí. “Nemám problémy dělat úsilí, abyste byli odměněni, ale potřebuji potvrzení, že to všechno nedělám pro nic a prozatím jsou moje jediné potvrzení subjektivní projevy lidí. To, co chci, je racionální vysvětlení za těmito tvrzeními.
Jak žít patetický život, kde nerealizujete své sny, aniž byste věděli / dobrovolné ignorování, že byste mohli mít lepší život, je horší než mít dobrý život s hromadnými výsledky?
Jde o to, že moje aktuální odpověď na tuto otázku je přesným opakem mé odpovědi na otázku „Mám brát drogy?“. Drogy nedělám, protože, i když vím mohlo by mi to dát extra potěšení, toto extra potěšení nepotřebuji, protože jsem to nikdy nezažil. Navíc by mi to přineslo další problémy v životě.
Totéž si mohu myslet i se svým vlastním úspěchem. Proč bych dosáhl sám sebe, kdybych nikdy nezažil skutečné štěstí, takže to nepotřebuji. Úsilí, které je k tomu zapotřebí, bude navíc bolestivé.
Samozřejmě si nemyslím, že je to správné, je to jen argument, o kterém přemýšlím, když chci být líný, ale kdybych mohl proti tomuto argumentu s racionálním vysvětlením, mohl bych se ještě více motivovat, abych vyvinul úsilí k uskutečnění svých snů.
Komentáře
- Štěstí je duševní stav, který vychází z fyziologického zdraví a bez vážných duševních starostí.
- @CanadianCoder Je to stejné jako říkat: " Štěstí je, když je vůle odpočiňte si (tj. když už si nepřejete)? "
- Štěstí je relativní, protože cokoli si myslíte, že si myslíte, že toho získáte víc.
Odpověď
Sv. Tomáš Akvinský, který byl v mnoha věcech Aristotelovým stoupencem, má 32 otázek o štěstí ( felicitas ) ve svém Pojednání o posledním konci člověka ( Summa Theologica I-II qq. 1-5) nebo účel, o kterém říká, že je dvojí:
- dosažení štěstí, kterým je „získání posledního konce“ nebo účelu ( ibid. q. 1 a. 8 )
a
- samotné štěstí, což je poslední konec.
srov. také jeho komentář k Aristotelově etice bk. 1 , který se týká štěstí
Vaše Zdá se, že otázka je podobná námitce 3 otázky svatého Tomáše. Zda může být jeden muž šťastnější než jiný? „( ibid. q. 5 a. 2 ):
Námitka 3 : Dále, protože Štěstí je „dokonalé a dostatečné dobro“ ( Ethic. i, 7 ) přináší odpočinek v lidské touze. Jeho touha však není v klidu, pokud mu zatím chybí něco dobrého, čeho lze dosáhnout. A pokud postrádat nic, co by mohl získat, nemůže existovat ještě větší dobro. Proto buď člověk není šťastný, nebo, pokud je šťastný, žádné jiné štěstí nemůže být větší.
Podobně s vámi: Zdá se, že tvrdíte, že protože jste nedosáhli dokonalého štěstí, jaké by člověk mohl dosáhnout, vaše vůle nehledá nic většího a je tedy v klidu, vaše spokojenost s tím, že jste ve stavu menšího štěstí. Vaše samotné položení této otázky však ukazuje, že to není pravda. Vaše vůle není v klidu; hledá něco víc (v tomto případě: vědět více o štěstí).
Související: Nevědomost není blaženost, protože vůle vždy pohne intelektem, aby věděl více (srov. jeho otázka: „ Ať si každý člověk přeje štěstí? „)
Odpověď
Odpověď
Hledání štěstí pro štěstí není „chytrý“ postup.
Aristotelov popis štěstí se zdá být podobný existencialistické myšlence žít autentické já.
Trochu to rozebrat, pokud jste věrni sobě samému a svým přáním a děláte to věci, které si v životě vážíte, bude vaším výsledkem pravděpodobně štěstí. Nejde o snahu zvýšit velikost uvedeného štěstí.
Totéž si mohu myslet i se seberealizací. Proč bych dosáhl sám sebe, kdybych nikdy nezažil skutečné štěstí, takže to nepotřebuji. Úsilí, které je k tomu zapotřebí, bude navíc bolestivé.
Vidím dva způsoby, jak na to reagovat,
Jeden, pokud jste spokojeni se svými vlastními úspěchy a tempem, které k nim dosáhnete, pravděpodobně zvýšíte štěstí, pokud tempo zvýšíte.
Dva, všechny sebezdokonalení budou vyžadovat úsilí a někdy budou bolestivé, pokud chcete dosáhnout cíle, ať už je tento cíl jakýkoli, musíte se rozhodnout, zda to stojí za námahu, bolest, a riziko. Nikdo jiný za vás nemůže rozhodnout. Teprve po splnění cíle budete moci přemýšlet o tom, zda to stojí za čas a úsilí.
Jistě je štěstí relativní, ale pokud jste věrní sami sobě, bude relativně snadné být šťastný. Jak obtížné je být věrný svému já je možná méně snadné …
Komentáře
- Právě teď jsem relativně šťastný, protože Trochu jsem se dokázal a jsem si bližší, abych byl skutečně sám sebou. Chci však pokračovat tímto směrem a dělat to, myslím, že se musím zbavit negativního myšlení. Opravdu neexistuje racionální vysvětlení, proč jsem měli byste i nadále hledat více štěstí místo toho, abyste tam zůstali?
- @Winter součástí lidské přirozenosti je, že člověk je vždy zcela spokojen: youtube.com/watch?v = nrIPxlFzDi0 Moje rada, za to, co to stojí, by bylo pokusit se přestat myslet na štěstí =), jakmile se člověk zeptá, jestli je šťastný, jakékoli štěstí, které má, se stává podezřelým