Proč není ' t tetragrammaton použitý v Exodu 3:14?

Exo 3:14 a 15 má dvě verbální formy stejného kmene ( hwh ). Odpověď v 3:14 je vysvětlující, ale v 3:15 je doslovná – YHWH je uveden jako jméno. Mojžíš se zeptal na jméno a ex planetární odpověď byla „אֶהְיֶה אֲשֶׁר אֶהְיֶה“ ( ʾehyeh ʾăšer ʾehyeh ) – Jsem, že jsem nebo Budu tím, čím budu (S . R. Driver to považuje za konstrukci idem per idem jako v Exo 33:19, „zaměstnán tam, kde neexistují prostředky nebo přání být jasnější“ Kniha Exodus, komentář k Cambridge Bible, 1911, 363 ; také srov. Poznámky k hebrejskému textu Samuelových knih , Oxford 1913, 185-186, diskutoval David N. Freedman, „ Jméno Boha Mojžíše „, JBL 79/2, 1960, 153). Mojžíšovi se říká, že „אֶהְיֶה“ ho poslal do Izraele. Všimněte si, že tento tvar s „אֶ“ označuje 1. osobu hebrejského slovesa. Mojžíš jej však od té doby v Exodu nezavolal „אֶהְיֶה“ ( Jsem nebo Budu ).

V v dalším verši v Exo 3:15 máme potom všudypřítomné jméno (které se nachází v celé Bibli a v Psa 83:18) jako 3. osoba jednotného čísla stejného kmene (starší forma s hwh ne hyh ), který je zde napsán, יְהֹוָה, ale měl být napsán יַהְוֶה ( yahweh ). Toto sloveso se stalo jménem nyní znamená „ Způsobí, že nebo vytvoří .“ (W.F. Albright, Příspěvky k biblické archeologii… , JBL 43 [1924], 370-378). Jsme si jisti, že je to / a / pod / y / (a ne / e / jako v in [ʾe] výše) kvůli studiu transkripcí osobních jmen kombinovaných se zkrácenou formou jména z obou raných Akkadské a později řecké zdroje a dokonce i řecké pokusy o reprodukci tetragrammatonu (Freedman a OOconnor, YHWH , TDOT 1986, 500ff). Toto / a / v biblické hebrejštině by to pak učinilo příčinným, a ne jednoduše „On JE nebo BUDE.“

Současná masoretická samohláska směřující na „יְהֺוהָ“ neodráží původní vokalizaci, ale naznačuje samohlásky אֲדֹנׇי (ădōnāy). Samohláskové body byly umístěny na YHWH, aby označily osobu, která čte svitek v synagoze, místo toho nahradí Adonai. Důvodem je tradice „nevyslovitelnosti“ jména a jeho nevyslovování (z výkladu Lev 24:16 a Ex 20: 7- jméno se rouhat ). To nebyla původní praxe. Těsně před rokem 586 n. L. Se v archeologických ostracích z Aradu a Lachish (viz) název používal v běžných pozdravech. Citlivost lze vysledovat až na začátek exilu, ale musí využít studium osobních jmen doplněného zkráceným jménem YHWH. Nejprve se vztahovalo pouze na nehebrejské jazyky, konkrétně aramejštinu, kde se místo toho používaly výrazy Elah a Elah Shamaim (viz Ezra a Dan). Substituce Adonai v hebrejštině začíná přibližně v čtvrtém až třetím století na začátku helénistického období.

Komentáře

• Vysvětlení idem per idem: Stejné pro stejné. Příklad idem per idem v Bibli lze najít v Exodu 3:14 “ A budu milostivý ke komu budu milostivý; a ukážu milosrdenství, komu ukážu milosrdenství. “ což je v podstatě ekvivalent “ Jsem laskavý a milosrdný „. Podobně lze “ ehyeh ʾăšer ʾehyeh “ přeložit jako “ I create what I create “ (ve kterém “ ehyeh “ v archaické hebrejštině znamená “ Způsobím, že “ nebo “ uvedu do života „), což neznamená nic jiného než “ Jsem tvůrcem „.(převzato z jstor.org/stable/3264465?seq=4#page_scan_tab_contents )

Je velmi zvláštní, že by Mojžíš žádal v Exodu 3:14,

„Pokud jděte za Izraelity a řekněte jim: ‚Bůh vašich otců mě k vám poslal, a ptají se mě:‚ Jaké je jeho jméno? – co jim mám říci? “

Vzhledem k tomu, že Mojžíš pravděpodobně věděl, ke kterému Bohu mluví, na základě předchozích výroků ve výměně ve verši 6

„Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahama, Bůh Izáka a Bůh Jákoba.“ Potom Mojžíš skryl tvář, protože se bál dívat se na Boha.

Je pochybné, že by Mojžíš nevěděl, koho má Bůh Hebrejů. žil mezi nimi tak dlouho. Podle Exodu 2 ho dokonce několik let vychovávala jeho vlastní matka:

7 Potom jeho sestra řekla faraónově dceři: „Půjdu a dostanu Hebrejcům pro vás kojící ženu, aby pro vás mohla dítě ošetřit? “ 8 Faraonova dcera jí řekla: „Ano, udělej to.“ Mladá dívka šla a získala matku dítěte. 9 Faraonova dcera jí řekla: „Vezmi toto dítě a ošetřuj ho za mě, a já ti zaplatím mzdu.“ Žena si tedy vzala dítě a ošetřovala ho.

10 Když dítě zestárlo, přivedla ho k faraónově dceři a on se stal jejím synem. Dala mu jméno Mojžíš a řekla: „Protože jsem ho vytáhla z vody.“

Nepochybně by věděl, s kým mluvil. Proč tedy Mojžíš položil tuto otázku? Odpověď nejlépe ilustruje podobu legendy o egyptském bohu a bohyni Ra a Isis . V této legendě se Ra stane zraněným a Isis používá tuto skutečnost jako páku k tomu, aby se naučila božské jméno Ra. Isis řekne Raovi, že ho může uzdravit, jen pokud bude znát jeho tajné jméno. Isis okamžitě vyléčila Ra, ale nemohl vzít zpět moc, kterou jí udělil, když jí řekl své pravé jméno, a od té chvíle se Isis rovnala dokonce i bohovi slunce u moci.

Věřilo se ve většině mezopotámských kultur ve starověku obsahovalo pravé božské božské jméno moc a že učením se tohoto božského jména může jednotlivec ovládat boha a získat nad ním moc Bože. Proto většina starodávných kouzel a zaklínadel zahrnovala nějaké formulace ve smyslu „jménem [božské jméno] velím [akci]“ – protože se věřilo, že toto kouzlu propůjčilo moc. Například na straně 124 z textů židovské aramejské kletby z pozdně antické Mezopotámie od Dana Levene vidíme kouzlo, ve kterém má cval pokyn používat jméno Hadriel a Shakniel umlčet „zlé a násilné lidi, kteří stojí proti Berik-Yeheba, syna matky“

Ve jménu Hadriela, Shakniel, studna, kámen a jáma, prohlašuji, prohlašuji tě, ve jménu velkého a strašlivého, abys umlčel od Berik-Jehaba, syna Mamy, ústa všech lidí, kteří píší knihy , kteří sedí na pevnostech, sedí na tržištích a v ulicích a chodí po silnicích.

Další na stránka 46 vypadá, že používá co nejvíce jmen jako taktiku pro vylepšení síly kouzla

mám obviňoval tě svatými anděly a jménem Metatron, čistý anděl, Nidrel a Nuriel a Huriel a Sasgabiel a Hapkiel a Mehapkiel, shose sedm andělů, kteří budou převracet nebesa a zemi a hvězdy a znamení zvěrokruhu a měsíc a Plaedes. Můžete jít a převrátit zlé čarodějnictví a mocné magické činy …

Také proto Židé dodnes nehovoří ani nenapsají jméno Jahve – je to známka respektu, ale málokdo si uvědomuje, že to je důvod, proč. Bylo by neuctivé vyslovovat toto božské jméno při jakémkoli pokusu ovládnout jediného pravého Boha.

To nám pak umožňuje lépe pochopit, proč Bůh nepoužívá skutečný Tetragramaton, když odpovídá na Mojžíše v Exodu 3:14 . Mojžíš jasně ví, ke komu mluví, ale loví Boží božské jméno. Místo toho Bůh odpovídá podobným jménem, jako je jeho skutečné jméno, podobně jako Ra odpovídá Isis svými menšími jmény (všimněte si Boha) Odpovědí je pouze jedno rozdílové písmeno od pravopisu Jahve). Místo toho, aby dal své jméno, Bůh odpovídá slovy (jak poznamenal Dick Harfield ve své odpovědi): „Jsem, kdo jsem, a budu tím, čím budu.“ S touto jedinou bouřlivou odpovědí Bůh odpověděl Mojžíšovi a naznačil mu, že nebude ovládán žádným pouhým smrtelníkem a že ho nebude ovládat žádné použití jeho božského jména.

Název odhalený v Ex 3:14 vysvětluje význam Tetragrammatonu, a to buď přímo, nebo nepřímo v závislosti na tom, jak druhý je vokalizován.

Musíme vzít v úvahu dvě vlastnosti hebrejských sloves: kmen a formu.

Kmen slovesa je odnož kořene, který se používá k označení vlastností hlasu a aspektu. Zde jsou relevantní stonky:

• kmen Qal: jednoduchá akce, aktivní hlas;
• kmen Hifil: kauzální akce, aktivní hlas.

Hebrejština má dva hlavní tvary slovesa: Dokonalý a Nedokonalý. Dokonalý popisuje dokončenou akci, zatímco nedokonalý popisuje akce nebo stavy, které jsou neúplné, probíhající, obvyklé nebo kontinuální.

Jméno odhalené v Ex 3:14, „Ehyeh“, je kmen qal, první osoba, singulární, nedokonalá forma slovesa „hyh“, „být“. Znamená to tedy „Byl jsem“, „Jsem“ nebo „Budu“, a to vše v pokračujícím smyslu, v závislosti na kontextu, kde může být použit. Pokud jej tedy Bůh použije v první osobě, protože Bůh žije ve věčnosti, což není nekonečná posloupnost okamžiků, ale jeden okamžik nekonečné plnosti, bude to „Já jsem“ (což je zřejmé z Jan 8:58, kdy Ježíš říká „než byl Abraham, já jsem“, a ne „dříve, než byl Abraham, byl jsem“).

Jméno zjevené v Ex 3:15, „YHWH“, pochází z „hwh“, dřívějšího varianta kořene „hyh“, „být“. Na rozdíl od „Ehyeh“ může mít v závislosti na vokalizaci dva možné významy:

• kmen qal, třetí osoba, singulární, nedokonalá forma, pokud je vokalizována „YiHWeH“, což znamená „ on byl „,“ je „, nebo„ bude “, vše v pokračujícím smyslu a v závislosti na kontextu, kde může být použit. Pokud je tedy použito stvořením, které existuje v čase, k označení Boha, odkazovalo by to na všechny tři významy najednou, jako v minulosti Bůh neustále byl, v současném Bohu je a v budoucím Bohu bude neustále: „Byl, je a bude“. V tomto případě je tedy Tetragrammaton stejným jménem zjeveným v Ex 3:14, ale vysloveným stvořením, označujícím Boha tak, jak je v sobě: Absolutní, subsistentní bytí.

• stonek hifilu, třetí osoba, singulární, nedokonalá forma, pokud se ozve „YaHWeH“, což znamená „On způsobí, že je“. V tomto případě, zatímco Jméno Ex 3:14 označuje Boha tak, jak je sám v sobě, Jméno v Ex 3:15 označuje Boha z pohledu tvorů: Ten, kdo je způsobí, je Stvořitel.

Častá námitka proti druhé možnosti spočívá v tom, že hifilový kmen hwh se v hebrejštině nevyskytuje nikde, pouze v aramejštině. Odpovídám na tuto námitku poukazem na to, že pokud se Exodus uskutečnil v polovině XV. Století př. N. L., Pak bylo jméno odhaleno Mojžíšovi v době, kdy se aramejština a hebrejština ještě nerozlišovaly. To je v souladu s odkazem na „zemi Šasu z Yhw“ v chrámu v Solebu v Núbii (Súdán), postaveném Amenhotepem III. (1391–1353 př. N. L.).

Toto

Silné stránky: 1961 אֶֽהְיֶ֖ה http://biblehub.com/hebrew/1961.htm

je sloveso.

Toto

Silné 3068 יְהֹוָה http://biblehub.com/hebrew/3068.htm

je name zahrnující myšlenku výše uvedeného slovesa.

Takže Ex. 3:14 vysvětluje význam jména.

Vysvětlením toho můžeme být velmi složití, ale o to nejde.

Požádal jsem Boha o výslovnost a je vyslovováno v moderním anglickém dialektu Yehawah (e-long, oba krátký samohláskový zvuk, takže Ye Ha WaH)

Komentáře

• Ahoj a vítejte v komunitě BH.SE! Myslím, že byste si měli prohlídku prohlédnout na hermeneutics.stackexchange.com/tour . Děkujeme!

Tetragrammaton je YHWH, který se samohláskami mohl být Yahweh . V anglických Biblích je často vykreslen jako LORD, ale někteří dávají přednost překladu jako „Jehova“.

Fráze použitá Bohem v Exodu 3:14 je „Ehyeh asher ehyeh“, což znamená (přibližně) „budu tím, čím budu.“ To nesouvisí s Tetragrammatonem a nebylo předchůdcem božského jména používaného v pasážích, jako je Žalm 83:18. Etymologie YHWH je nejistá, ale Othmar Keel a Christoph Uehlinger říkají v Bohové, bohyně a obrazy boha: ve starověkém Izraeli , strana 393, Yahweh mohl původně znamenat „fouká“.

Tetragrammaton není v žádném případě jediným jménem používaným pro Boha ve Starém zákoně. Jiná jména zahrnují Elohim, Elyon, El Shaddai a tak dále. To do značné míry závisí na preferencích autora a na kultuře v době psaní tohoto článku.

Komentáře

• To je názor.