Pokud jsem tomu správně porozuměl; když vypočítáme práci provedenou systémem nebo na systému, můžeme použít vnější tlak. Je to proto, že tento tlak zůstane konstantní ve srovnání s vnitřním tlakem, který se během procesu změní – takže výpočet bude snazší. Je to správně?
Jaký bude rozdíl mezi (V, p) a (V, Pex) diagramy? Myslím, že rozdíl je v tom, že (V, P) diagram bude mít zakřivený graf, zatímco (V, Pex) bude mít rovný graf, který je vodorovný. Je to správně?
Komentáře
- @SH Mohlo by vás zajímat toto .
Odpověď
Pokud je vnější tlak konstantní, dostanete v pV přímý graf rovnoběžný s osou V -diagram. Ano, vnější tlak je konstantní, pokud souvisí s atmosférickým tlakem.
Vnitřní tlak vám poskytne zakřivený graf v diagramu p-V. Plocha mezi tímto zakřiveným grafem a dalším grafem v pV diagramu vám poskytne práci, která se v systému provádí.
Odpovědět
Zvažte případ bloku pohybujícího se na povrchu bez tření, na který působí síla $ \ mathbf F $ pro posun $ \ mathbf d $ pak práce vykonaná vnější silou je $ W = \ mathbf F \ cdot \ mathbf d $ . Nyní se můžete zeptat, proč jsme k tomu neuvažovali vnitřní sílu? Důvodem je to, že oba představují stejnou výměnu energie, tj. Od tlačného k bloku. 
Nyní zvažte případ síly, která tlačí na píst a která sama tlačí na plyn. Zde můžete vidět, že pro každou instanci (kromě rovnovážného stavu) $ P_ {ext} = P_ {int} + \ Delta P $ tj. nevytvářejí akční reakční pár a pokud není píst v klidu na začátku a na konci tohoto $ \ Delta P $ rozptýlí část této energie. Abychom tedy zjistili práci vykonanou v systému vnější silou, považujeme $ \ int P_ {ext} \ cdot dV $ a ne $ \ int P_ {int} \ cdot dV $ .